Novinky:

Nečekaný zvrat(SasuTema): 9. díl
Začít znovu: 5. díl
Uchiha Sasuke do ředitelny!(ItaSasu, SuiSasu): 3. díl
Grellovy červené strasti: 3. díl
Rande (Takuya Uehara x Yuya Matsushita, Shohei Miura x Yusuke Yamamoto): jednorázovka
Autogram (Takuya Uehara x Yuya Matsushita): jednorázovka
Závislost II (Yusuke Yamamoto x Yuya Matsushita): 1. část, 2. část
Do náruče smrti (Takuya Uehara x Yuya Matsushita): drabble

Píše se:
Zkusím se hecnout.. A napsat Začít znovu anebo Sasánka v ředitelně.. Když o ně vidím zájem.. Držte mi palce, ať něco sesmolím.
+dalších 19 nápadů na povídky na Takuyu a Yuyu :3 (z toho 3 rozepsány)
++jedna na Yuyího a Shouga čeká v pořadníku :3
+++nějaké další shippy s Yuyím :3 (3)
++++1 na Miuru a Yusukeho x3

Uchiha Sasuke do ředitelny! 3

2. března 2014 v 22:11 |  Uchiha Sasuke do ředitelny!
Bylo mi řečeno, že prý půjdu do ředitelny za trest se Sasukem, jestli tu nebude pokračování do dvou týdnů. Dva týdny uběhly, tak to sem dávám. ^^ Je sice pravda, že takový trest od Itachiho by nemusel být zrovna špatná věc, ale chci vám udělat radost, tak to tady máte. :D
Popravdě, tato povídka mě začala docela bavit, ich forma je mi momentálně hodně blízká a tohle píšu tak jako uvolněnou formou, z pohledu Sasukeho znuděného životem se mi začalo psát nějak dobře. :D Zase to ale není zrovna nějaké veledílo.
Jinak, tento díl chci věnovat svému Sebbymu - máš tu Suigetsua! x3 (Vidíš, jak jsem hodný Grelli? Tak mi pošli hajzla Yuyána! T_T xDD Onegaaaai xD)
Užijte si díl, děkuju vám za komentáře u minulého a doufám, že tentokrát budou zase ^^ Ať mám motivaci psát x)




Dopadlo to tak, jak jsem očekával. Onemocněl jsem. Dalších několik dní jsem se tedy nudil sám doma. Všichni byli v práci. Včetně Itachiho. To mě trochu překvapilo, přece jenom, vzhledem k našemu…ehm…těsnému fyzickému kontaktu jsem čekal, že to ode mě chytí. Asi má nějak zvlášť dobrou imunitu. Ne teda, že bych mu přál nějaké nemoci, ale alespoň bych tu nemusel vylehávat sám. A když by byl nemocný taky, zatímco by naši byli v práci, mohli bysme si užít spoustu…zábavy. Vždyť je vám jasné, kam tím mířím. Takhle tu ale musím až do večera lehávat na pohovce před televizí, zabalený do deky a s hrnkem horkého jahodového čaje, který si ale musím každou chvilku chodit vařit další. Asi bych si měl pořídit sluhu. Anebo přemluvit Itachiho, aby tu se mnou zůstal. Den dva dovolené mu přece nemůžou uškodit. A škola bez něj přece nespadne. A i kdyby, pochybuju, že by někomu nějak zvlášť vadilo. No, minimálně mně teda ne.

"Itachíííííí!" zakřičel jsem na svého bratra, když jsem uslyšel zaklapnutí domovních dveří. Bylo mi jasné, že je to můj velectěný bratříček, naši se totiž měli vrátit až později.
"Co je? Hoří snad?" zeptal se brácha otráveně, když se za půl minutky objevil ve dveřích do místnosti.
"Čaj!" poručil jsem si a natáhl k němu ruku s prázdným hrnkem.
"A co já s ním?"
"Uvařit!"
"Uvař si ho sám."
"Já jsem nemocný, nesmím se namáhat."
"Taková námaha to zase není."
"No vidíš, tak ti přece nemůže dělat problém to jít udělat, ne? Prosííím," nasadil jsem psí oči a doufal, že to zabere.
"Ne. Jsem unavený z práce, jdu si lehnout," znovu nekompromisně odmítl a už se chtěl vydat nahoru k sobě.
"Itachi?" oslovil jsem ho znovu. Povzdechl a otočil se zpátky na mě.
"Co je?"
"To mě ani neobejmeš?"
"Jsi nemocnej."
"Najednou. Ale čaj si jít uvařit klidně můžu, co?" uraženě jsem se na něj zamračil.
"Přesně tak," přikývl a přeslazeně se na mě usmál. "Potřebuješ ještě něco?"
"Jo. Vypadni. Už tě nechci ani vidět," odvrátil jsem od něj pohled.
"Jak si přeješ," a už ho nebylo. Povzdechl jsem. To je celý on. Přileze jenom, když se mu to hodí. Lépe řečeno, když se mnou chce spát. Že já se na něj nevykašlu.

A taky že jsem se vykašlal. Ne sice úplně, ale chtěl jsem ho alespoň naštvat. Za celou dobu, co jsem byl nemocný, pro mě totiž neudělal vůbec, ale opravdu vůbec nic. Parchant. Proto, když jsem se za týden a něco uzdravil a zase začal chodit do školy, jen co se o den později z rozhlasu ozvalo ono obvyklé "Mimořádné hlášení, do ředitelny nechť se prosím dostaví Uchiha Sasuke. Děkuji.", ani jsem se neobtěžoval hnout zadkem a dál jsem zůstal sedět v lavici a zapisoval si poznámky. A tady to má. Třeba se se mnou naučí jednat trochu líp.
"Pane Uchiho?" oslovila mě učitelka.
"Ano?" zvedl jsem k ní oči od svého sešitu.
"Volá vás pan ředitel," upozornila mě, jako bych o tom snad nevěděl.
"Slyšel jsem. A nikam nejdu. Není to nic důležitého," odpověděl jsem. Už to nijak neokomentovala, však co, jí to může být jedno, pár spolužáků se na mě však vcelku s údivem otočilo. Velevážený pan Uchiha se může vytratit z hodiny a on to neudělá? No téééda. Stejně mě zase budou o přestávce pomlouvat. Jeden by řekl, že po takové době mě už budou spíš úplně ignorovat a objeví se nová oběť jejich keců, ale ne. Na jiných školách nebo jen v jiných třídách se tohle možná děje. Ale tady ne. Moji spolužáci jsou holt trochu…omezenější.

"Sasuke?" napochodoval si to bráška odpoledne ke mně do pokoje, když jsem jako obvykle vylehával na posteli a četl si časopis.
"Hm?" obrátil jsem svou pozornost k němu. Tušil jsem, co bude chtít.
"Kdes byl?"
"Kdy?"
"Ráno."
"Ve škole."
"Tak proč ses neukázal?"
"Neměl jsem na tebe náladu," ledabyle jsem pokrčil rameny. Jenom tak nechápavě se na mě podíval. Co si o sobě vlastně myslí? Že jak pískne, tak okamžitě přiběhnu? "A to máš za minulý týden," dodal jsem, aby mu došel hlavní důvod, proč jsem se neuráčil za ním dostavit.
"Za minulý týden?" nechápal ale dál. To má vážně tolik přišlápnuté vedení?
"Úplně na mě kašlals. Ostatně jako vždycky. Tak jsem se já vykašlal na tebe," nevinně jsem se na něj usmál. Povytáhl obočí a ne, aby se třeba omluvil nebo něco podobného, prostě se otočil na patě a bez jediného dalšího slova jednoduše odešel. Zakroutil jsem nad ním hlavou, já se ho doprošovat nebudu. A šel jsem si číst dál.

Uběhl další nijak zvláštní týden, nudný jako většina ostatních. Školní stereotyp byl alespoň částečně narušen následujícím pondělím, kdy si to Hatake napochodoval do třídy s naším novým spolužákem.
"Jak jsem vám minulý týden říkal, máme tu nového studenta. Suigetsu Hozuki. Můžete se posadit-" přelétl profesor třídu pohledem, "třeba tam do třetí lavice vedle Naruta," kývl nakonec na místo vedle blonďáka v řadě u dveří. Suigetsu ještě prolétl třídu pohledem - začal u mě a skončil u Uzumakiho, vedle kterého se následně šel usadit, jak mu bylo řečeno. Zadoufal jsem, že by snad ten světlovlasý kluk s fialovýma očima snad mohl být i normální a já bych se tu až tolik nenudil, že bych mohl taky s někým pokecat, ale jen co se učitel otočil k tabuli a začal na ni něco psát, Uzumaki už do nebohého nového spolužáka něco hustil. No nic, tak ten je ztracenej.

O přestávce se kolem něj seběhla minimálně polovina třídy a bylo mi jasné, že ho začali proti mně rovnou očkovat. Ne že bych si snad až tolik fandil, ale zachytil jsem jejich občasné pohledy mým směrem, takže to nebylo až zase tak složité vydedukovat. Snad se ale potom zaměřili na jiné téma - naštěstí to vypadalo, že i jo, žádný další pohled na mě jsem už později nezaregistroval -, ještě by chudáka umořili hned první den. To bych mu vážně nepřál. Vcelku jsem ho vlastně i litoval, přejít na novou školu a octnout se v takovéto pakárně.

Nevím, jestli se mi to zdálo nebo jestli jsem měl snad něco na obličeji, či mu na mně něco přišlo nějak extra divného (je fakt, že kdovíco mu napovídali), ale měl jsem takový pocit, že mě ten Suigetsu pořád pozoroval. Dobře, ne pořád, v hodinách se spíš soustředil na výklady anebo na stále mluvícího Uzumakiho, zřejmě nadšeného ze spolusedícího, o přestávkách ke mně však kolikrát zabloudil pohledem. Nechci tím říct, že já snad nějak koukal na něj, ale když si všimnete, že na vás někdo pořád čumí, není to nic moc příjemného. Možná to bylo tím, že jsem celý den prostě seděl v lavici a snažil se zabavit čmáráním si do sešitu něčeho smysluplného anebo jen koukáním z okna, i přesto, že ostatní se vesele vybavovali společně, za to já tam seděl tak sám, tak jsem prostě vyčníval. Tím jsem se od ostatních asi lišil nejvíc. No, a sice se nechci chlubit, ale jsem tu jediný normální, takže to na mně byla asi další výrazná změna od ostatních. Těžko říct, jestli se tohle dá pochytit na první pohled, ale vypadá to, že asi jo.

Největší překvapení však přišlo o přestávce před poslední hodinou, když jsme se přesunuli do učebny chemie.
"Ahoj, můžu si sednout k tobě?" zeptal se mě Suigetsu. Popravdě jsem čekal, že se mi spíš bude vyhýbat. Ale co už, aspoň zjistím, jestli patří mezi idioty anebo v pohodě lidi. Pokrčil jsem tedy rameny.
"Jak chceš."
"Díky," pousmál se na mě a sedl teda na židli vedle mě.
"Jsem Sasuke Uchiha," představil jsem se mu, abych aspoň nějak začal konverzaci. Chtěl jsem se s ním dát do řeči, aspoň pro teď.
"Jo, já vím, slyšel jsem," kývl hlavou, "uh…oni tě tu ostatní asi moc v lásce nemají, co?"
"Už to tak bude," přitvrdil jsem.
"A…můžu se zeptat, proč?"
"Neřekli ti to snad?" povytáhl jsem obočí. To by mě hodně udivilo, kdyby se snad doopravdy nezmínili.
"No, něco říkali, ale pochytil jsem z toho jenom, že tu máš bráchu jako ředitele nebo tak něco. To se s tebou jako nebaví kvůli tomu?"
"Hm, jo, tak nějak."
"A není to trochu blbost? Teda…asi je trochu blbé se ptát, ale to máš nějakou protekci nebo něco takového?" Povzdechl jsem a prohrábl si rukou vlasy.
"Nevím, jestli by se to tak dalo nazvat." Víc jsem mu k tomu neřekl, opravdu jsem mu nechtěl popisovat má dostaveníčka do ředitelny.
"No…dobře," zamumlal jenom a dál už se nevyptával. "A prosím tě, půjčil bys mi po hodině sešit do chemie, abych se podíval, co jste brali?" požádal mě.
"Jo, jasně."
"Dík." A to už to vypadalo, že konverzace nebude mít žádné pokračování a tímhle to hasne. Přemýšlel jsem, co bych mohl říct, přece jen, nakonec naštěstí opravdu nepůsobil jako mentálně retardovaná osoba.
"No…a odkud ses vlastně přistěhoval?" zeptal jsem se na vlastně úplně pitomou a ubohou otázku, ale co už.
"Bydlel jsem v jedné malé vesnici, taková prdel světa, je to nějakých čtyřicet kiláků odsud. Táta tu ale sehnal lepší práci, tak jsme šli sem. Škola tu taky působí líp. Je to tu docela v pohodě, takže mi to stěhování ani nijak nevadí."
"A neutrpěl jsi už psychickou újmu ze všech těch tady?" zeptal jsem se s hořkým úšklebkem.
"To ne, mohlo být i hůř," zasmál se.
"Myslíš? Já čekal, že už z Uzumakiho budeš šílet. Proto sis teď sedl ke mně, ne?"
"Je pravda, že toho Naruto namluví opravdu, opravdu, opravdu hodně, a to i na mé poměry. Jsem taky docela ukecaný, abych řekl pravdu," přiznal se smíchem, "ale až zase tak špatný není. Aspoň mi tak přijde, ale je mi jasný, že nemůžu tolik soudit, když tu pořádně nikoho neznám. Dá se s ním ale v pohodě pobavit." To už zazvonilo.
"Uhm, jak myslíš," zamumlal jsem, s jeho názorem jsem přece jen nesouhlasil. Uzumaki byl idiotů král. Největší kretén byl sice Hyuuga, jak jsem už zmiňoval, ale uznávám, že on ten mozek aspoň někdy použil. Občas. Výjimečně. Zřídkakdy. Ok, vlastně si žádnou takovou situaci nevybavuju.
"Ty asi moc výřečný nebudeš, co?" zkonstatoval Suigetsu polohlasně.
"To je spíš zvyk, nemám se moc s kým bavit," zašklebil jsem se.
"No dobře no. Pokud starý zvyky nechceš bourat, klidně mě pošli do háje, jinak se ode mě totiž nakazíš a hubu už taky nezavřeš," upozornil mě pobaveně.
"Beru na vědomí," ušklíbl jsem se. Pryč jsem ho ale poslat rozhodně neplánoval. Kamarád se přece jen hodí, ne?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ivanitko Ivanitko | Web | 3. března 2014 v 8:11 | Reagovat

Teď si Itachi zavařil, nestaral se a Sasuke si najde náhradu. Jsem zvědavá, co se stane až to zjistí.

2 Smajli Smajli | Web | 3. března 2014 v 12:07 | Reagovat

Aaaaaaaaaw yeeeeeeaaaaaaa!! Další kapitola!! *_* Tuhle povídku fakt žeru, i když se Itachi chová jako kretén =D No, jen doufám, že si začne uvědomovat, čeho si nevážil, až mu Sasánek začne koketovat se Suigetsem. Ale stejně tajně doufám, že to skončí uchihacestem T_T No nic, jsem ráda, že se tu objevil další díl, a ještě víc budu ráda, když ti to nadšení vydrží, protože by byla škoda tuhle povídku nedokončit! =)

3 Mikasa Mikasa | 8. března 2014 v 23:37 | Reagovat

Musím říct, že to je podáno i zábavným stylem :) Moc se mi líbí a taktéž jsem zvědavá na její konec :)

4 Anabet Anabet | E-mail | 21. května 2014 v 17:21 | Reagovat

moc moc moc hezke a mužu se zeptat kdy bude další díl jsem strašně moc zvědavá prosím napiš další díl: ;-)

5 Anabet Anabet | Web | 11. července 2014 v 19:20 | Reagovat

Prosíííím napiš další díl já už to nevydržím :-D

6 _-_ _-_ | 29. července 2014 v 22:27 | Reagovat

Kdy bude další díl?! Fakt boží povídka :3

7 Sandraron Sandraron | E-mail | Web | 21. září 2017 v 13:15 | Reagovat

Лицензионный магазин цифровых товаров http://coolkey.ru можно приобрести по оптимальной цене ключи к Steam,Minecraft,Uplay,Origin играм, а так же уже готовые аккаунты!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama